Yolanda 25.

25. "To byste pro mne udělala? Madam, v tom případě budu vaším otrokem po celý večer!"
"A neponecháte si ani chviličku pro tu krásku, z níž jste celý bez sebe? Takovou oběť nemohu žádat! Ale jeden tanec byste mi mohl věnovat. Vlastně vám prokazuje veliké dobrodiní - dva tance? Zbožňuji sarabandu a v posledních létech jaksi nikdy není dost ochotných mužů, kteří by mne vyzvali. Co naplat, hněvá mne to, ale jsem už stará."
"Vy a stará, hraběnko? Se svým temperamentem jste snad mladší než já. Dovoluji si vás uctivě požádat o každou sarabandu dnešního večera, pokud mi laskavě prominete, že v tanečním umění příliš nevynikám."
V tu chvíli se mezi davem vynořil Edmond, štíhlý, vysoký - dobře o polovinu hlavy přečníval okolní společnost.
"Promiň, hned u dveří jsem potkal aspoň tucet známých. Hraběnko," sklonil se k vrásčité tlapičce plné prstenů se starodávným osazením. "Váš půvab je nezlomný." Ale mimoděk se zadíval do míst, kam utíkal pohled jeho přítele a na okamžik se zarazil. Hraběnka to pochopila po svém.
"Víte, že jste okouzlující, vy dva? Za všech okolností dvojjediní! Doufám, že se nestanete soky v lásce, to by bylo tragické. Tedy pojďte, představím vás slečně de Lermont oba." Nenuceně se zavěsila do Huberta, Edmonda uchopila za ozdobnou chlopeň rukávu a v trojici obratně domanévrovala ke skupince u krbu.