Yolanda 36.

36. Od toho incidentu ve stáji baron Hubert věděl, že mezi ním a jeho jediným synem se rozevírá propast, kterou nelze překonat. Tím víc se upjal na mladší děcko, na Yolandu. Až dosud mu připadala jen jako zábavná malá švitorka, která těká jeho domem a on ji miluje jen proto, že je tak roztomilá.
Krásy bohužel nikomu nepobrala, ale jedno bylo jisté - neomýlil se tenkrát, když na manželku naléhal, aby dívenka dostala jméno Yolanda. O písmenko zušlechtěné rodové jméno se hodilo k děvčátku tak vlídnému a dobrosrdečnému, jako by své vlastnosti opravdu nabralo od té dávné Yolany s tváří v bílém zavití. Hubert začal pozorně sledovat její vývoj a záliby a nadšeně žasl. Malá projevovala bystrou inteligenci a zároveň se začala prosazovat jako schopná hospodyňka.
Zámecká domácnost neslynula vybraným pořádkem. I baron vnímal jistou neútulnost svého domova a naprosto nechápal, v čem to vězí, za života jeho matky přece všechno plynulo v dokonalém souznění! V žádném případě mu ani na mysl nepřišlo, aby nevítané změny dával nějak do souvislost se svojí nádhernou manželkou. Bylo to ovšem tak, že vedení domácnosti Lauru znechucovalo. Přímý dozor nad služebnictvem pokládala pod svoji důstojnost, krátce po svém sňatku proto najala hospodyni, statnou Baptistinu. A byla přesvědčena, že tímto pro bezchybný chod všeho pod zámeckou střechou učinila, co jen bylo v jejích silách.