Yolanda 52.

52. Jí nikdy ke kráse nepomohou sukně se spoustou spodniček, ani korzet, vyztužený prý kostmi jakési obrovské ryby, ani ty směšné navoněné polštářky, co matce Nanna váže kolem boků, aby se její postava jevila rozšířená podle módy. Yolanda se smutně odvracela od zrcadla. Kdepak, na malou tlustou holku s křivými zuby a pihovatým nosem taková kouzla nestačí. Možná je pořád tak ošklivá, že není v duši dobrá, že je zlá a nevděčná! Kolik dnů od svého zrození beznadějně toužila, aby jí její skvělá mamá věnovala aspoň trochu pozornosti? A dnes, dnes, když se jí paní baronka věnuje denně, vynakládá na její výchovu nezměrné úsilí...ona si toho neváží. Když upřímně zpytovala svědomí, musela si přiznat, že za jednu projížďku na Orionovi by zaprodala všechnu vznešenost a spanilost světa! Z toho hříchu se musí co nejdřív vyzpovídat otci Bessiérovi. Jistě je to těžký hřích, ale starý kněz je vlídný a laskavý. Snad jí neuloží za trest příliš mnoho Zdrávasů a Otčenášů!