Yolanda 86.

86. Filip de la Ferté až do vysílení šermoval s Gaucherem de Brulard. Ten nejmladší syn z dobré zemanské rodiny byl pro baronovu domácnost pravým požehnáním. Nejen že byl v šermu skutečným mistrem, ale neukázněný Filip k němu velmi přilnul a v jeho společnosti se choval téměř přijatelně. Zuřivými šermířskými výpady však v posledních dnech zakrýval smutek duše, o němž nikdo z jeho okolí nevěděl. Není spravedlnost na zemi ani u Boha, jen tak se dá vysvětli, že krásná a milá Angelika de Laval mohla zemřít. Jeho jinošské srdce se zmítalo žalem nad věčnou ztrátou té, která mu za života věnovala sotva půl tuctu úsměvů.
Baronka Laura chodila zadumaná, většinu času trávila ve svých pokojích a zrušila i Yolandiny výchovné hodiny. Zdálo se, že smrti mladé ženy upřímně želí, což velmi mátlo barona Huberta. Byl si jist, že za života nemohla jeho choť Angeliku ani vystát. Pravděpodobně to byl jen obecný zármutek nad zmařeným životem mladé ženy a jejího děcka, i takový cit ale Lauru v baronových očích povyšoval. V posledních měsících se velmi změnila, chvílemi zoufale pochyboval, zda v sobě vůbec nějaký cit má.