Yolanda 87.

87. Chůva Babetta stonala.
"Nachladila jsem se tuhle při tom lijavci, asi jsem se dost rychle nepřevlékla z mokrého," chraptěla omluvně a lila do sebe horké bylinné odvary, co jí k posteli nosila služebná Fanetka a občas i soucitná Yolanda. Malá si byla jistá, že její chůva lže. Babetta nebyla nikdy na nic tak pečlivá, jako na řádné převlečení po promoknutí. Kašlala a chraptěla celé dlouhé týdny, uplakala se tenkrát a možná i pořádně nachladila, v té ledové kapli, o pohřbu Angeliky de Laval, ale z přirozeného jemnocitu se ostýchala to přiznat, aby nevyvolávala neblahé vzpomínky.
Hubert de la Ferté směl celé roky právem letitého přátelství vtrhnout do Edmondovy domácnosti kdykoli, samozřejmě s jistými formalitami, v době jeho manželství. Ale náhle tu stál jako pevná hradba komorník Jacques. A hradba to doopravdy byla. Obrovský sluha se v domácnosti objevil s první paní de Laval, s kostnatou starou Isabellou, postupem času však velmi přilnul k pánovi. Nedalo se přehlédnouut, že v jeho službách často myslí velmi vydatně i na svůj prospěch, ale přesto - nebo snad právě proto - byla jeho oddanost k Edmondovi de Laval tak bezmezná, že byl za jeho zájmy ochoten bojovat jako lev.