Yolanda 90.

90. Nu ovšem, nikdo nedovede pochopit děvče s nerovnými zuby a pihovatým nosem! Snad ani Bůh ne! Ještě že jí dává sílu, protože jak jinak by dokázala snést všechen ten smutek, kdyby jí někdo vyšší nepomáhal? Angelika jí moc scdhází, i naděje na to maličké, trápí ji Babettina vleklá nemoc, ale ze všeho nejvíc má strach o strýčka Edmona. Jak mu asi je? Uběhlo téměž šest týdnů od té strašné události a on se u nich neukázal ani jednou, neozval se, neposlal vzkaz... Zdálo se jí, jako by s ním byla svázaná neviditelným vláknem, bolestivě cítila, že strýček se utápí v beznaději a potřebuje pomoc. Nestůně nakonec?
Otec se nad jejími dotazy jen chmuřil. Nakonec se rozhodla. nebude se už déle trápit pochybnostmi! Její chundelatý Orion stál ve stáji na pohodlném místě. Doběhla k němu a vtiskla mu políbení na protáhlou tlamu.
"Milý, ty jsi úplný koňský andělíček, ale nikdo ti nemůže nepřiznat, že jsi moc pomalý a máš příliš krátké nohy!"
Vzápětí začala zkušenými pohyby osedlávat bratrovu bílou klisničku Helenu Trojskou. Filip právě na nádvoří ostře fechtuje s mladým Gaucherem a zaručeně si nehodlá vyjet ještě celé dlouhé hodiny. Jestli přesto zjistí, že si jeho klisnu bez dovolení vzala, bude zuřit, to ale musí riskovat! Kdyby jí otec v poslední době věnoval víc pozornosti, už dávno by si musel všimnout, že je na Oriona příliš velká, že by měla mít svého klusáka! Ze stáje vyjela zadem a z nádvoří se vytratila jako duch. V příliš velkém pánském sedle jela rozkročmo jako chlapec.