Yolanda 94.

94. Udržovala písemný, velmi přátelský a pravidelný styk s několika bývalými spolužačkami z kláštera, kde v mládí strávila řadu roků. Tyto přítelkyně se vesměs výtečně provdaly a zaujaly postavení v nejvyšší společnosti. Na prvním místě stála markýza Marie Louisa, jejíž světácký osud tajně Yolandu uchvacoval.
Ona dáma, pouze o maličko starší nežli matka, byla počtvrté provdána, přičemž třikrát předtím ovdověla. Jednou prý šlo o jed, podstrčený manželovi zhrzenou milenkou a dvakrát o srdeční záchvat, "což svědčí o jejím temperamentu," šeptala si matka okouzleně a pro Yolandu naprosto záhadně. Marie Louisa střídala elegantní tituly skoro stejně často jako své ekvipáže, což bylo ohromující. V současnosti byla markýzou de Verriéres a vlastnila (respektive její manžel, ale to v tomto případě vyšlo nastejno), dva krásné paláce v Paříži, veliký díl půdy a několik zámků v Champagni a nemalý kus pozemků s jedním starobylým hradem v Provence. Yolandě byla ta dáma matkou zmiňována tak často, že nebýt jejího vskutku nevšedního života, jistě by tu neznámou už dávno nenáviděla.
Všechny ty dávné přítelkyně pomáhaly baronce Lauře udržovat i v tak zapadlém koutku Francie styl vybraně elegantní dámy. Yolanda věděla, že matku pěstování těch přátelských styků nesmírně pokořuje. Jedině k Marii Louise cítila skutečnou náklonnost, ty ostatní sice využívala, ale z jejích slov často tryskalo trpké zklamání z toho, že ačkoli bývala v klášteře mezi svými vrstevnicemi nejmladší a nejkrásnější, nakonec se v životě ocitla na místě posledním. Byla však příliš chytrá, takže přes to zatrpklé žehrání dále rozesílala roztomilé dopisy "svým dferahým přítelkyním" jen aby nezanedbala nic, co by jí v současnosti a možná i v budoucnosti mohlo být k užitku.